Kvašené ředkvičky

1. 1Ředkvičky zbavte listů a kořínků. Pečlivě je omyjte a podle volby i nakrájejte.
2. 2Oloupaný česnek nakrájejte na tenké plátky nebo rozdrťte.
3. 3Ředkvičky a česnek nasypte do pečlivě vymyté sklenice a zalijte vodou (tu si odměřte nebo zvažte). Ředkvičky by měly být zcela ponořené a hladina nálevu sahat pár centimetrů pod okraj nádoby.
4. 4Přidejte sůl v množství 1-3 g na 100 g celkového obsahu (zeleniny i vody). Takže například pro 300 g ředkviček zalitých 300 ml vody to vychází na 6-18 gramů soli. Napoprvé doporučuji zvolit „zlatou střední cestu“, takže 12 g soli na 600 g celého obsahu. Při další fermentaci můžete poměr případně upravit podle chuti (více v TIPECH).
5. 5Ředkvičky v nálevu něčím zatižte, aby byly kompletně ponořené - třeba dokonale omytou skleničkou, která se vejde do hrdla sklenice, nebo malým talířkem.
6. 6Nechte kvasit v pokojové teplotě cca 18-22 °C přibližně 3-5 dnů. Přesná doba se bude lišit podle okolní teploty (čím teplejší, tím zelenina rychleji kvasí, nicméně při nižších teplotách je výsledek chuťově lepší).
7. 7Ředkvičky průběžně kontrolujte a ochutnávejte. Až se přestanou tvořit bublinky, lák se zakalí a zrůžoví a ředkvičky budou chutnat tak, jak máte rádi, je hotovo.
8. 8Sklenici zavřete a uložte do lednice. Odtud můžete průběžně ujídat.
9. 9Kvašené ředkvičky uložené v chladu vydrží i několik týdnů až měsíců.
10. 10Podávejte je jako svěží doplněk ke všemu tučnému - nejenže vyváží chuť, ale také se vám bude lépe trávit.

TIPY

1. 11Pro rychlejší kvašení a také více výraznou chuť lze k ředkvičkám přidat trošku nakrájeného oloupaného jablka. Procesu kvašení napomáhá i čerstvý zázvor či čerstvý křen. Pro osvěžení můžete přidat i nakrájenou jarní cibulku.
2. 12Výslednou barevnost lze změnit přidáním špetky kurkumy, nebo naopak podpořit plátky oloupané čerstvé řepy.
3. 13Pro nejlepší výsledek vodu na nálev převařte a sůl použijte himálajskou nebo mořskou a naopak se snažte vyhnout soli jodizované.
4. 14Každá sůl má trošku jinou sílu, velmi záleží i na vaší osobní chuti. Proto si se solí při kvašení trošku hrajte. Nicméně čím více jí bude, tím bude zelenina křupavější a s intenzivnější chutí. Příliš mnoho soli ale může zeleninu chuťově znehodnotit a také zabrzdit samotné kvašení. S menším množstvím soli dosáhnete rychlejšího kvašení, ale také méně příjemné chuti a kratší doby trvanlivosti. Přiměřené množství soli chrání před vznikem nežádoucích bakterií a naopak nebrání množení těch "dobrých" (mléčného kvašení). Až budete po pár hodinách poprvé kvašenou zeleninu ochutnávat, můžete sůl případně přidat. Jen pamatujte na význam soli uvedený výše. Takže ne málo, ale ani moc.
5. 15Přidání čisté vody může být řešením, pokud vám nálev připadá až moc slaný. Nicméně jeho chuť se po fermentaci změní - slanost se zjemní a naopak se přidá příjemná nakyslá chuť.
6. 16Sůl lze nahradit umeoctem (na celkových 600 g zeleniny včetně vody použijte 50 ml umeocta).
7. 17Pokud se vám kvašené ředkvičky povedly a jste s jejich chutí spokojení, jejich lák můžete použít na startování fermentace u nové dávky.
8. 18Během celé přípravy a také při ochutnávání dbejte důrazně na dodržování hygieny. Myjte si průběžně ruce i použité pomůcky. Cílem fermentace je podpořit množení žádoucích bakterií, ale zároveň zabránit v šíření těch nežádoucích. Proto je potřeba udržovat prostředí co nejvíce čisté, přidat odpovídající množství soli a zabránit přístupu vzduchu k surovinám během fermentace. Ze stejného důvodu nepoužívejte zeleninu, která už není úplně nejčerstvější.
9. 19Ať chutná ♥