Možná jste se doteď kvašení tak trochu báli. Měla jsem to ještě nedávno úplně stejně. Představa vybuchujících sklenic s páchnoucím obsahem mě od tohoto dobrodružství držela zpátky. Ale zbytečně. Při dodržení pár velmi jednoduchých pravidel to není nic složitého. Vážně! Slibuju ✌️Ještě se mi nestalo, že by se něco nepovedlo 🙂 Jak tedy na to? Pojďme si ukázat, jak připravit snadno kvašenou zeleninu v solném roztoku, protože to je podle mě ten nejsnadnější postup.
Vyberte si surovinu(y). Zkvasit můžete různé druhy zeleniny. Bude hodně záležet na vaší osobní chuti. Skvělá je například kedlubna, ředkvičky, ředkev, řepa a cibule, které ochotně a chutně kvasí.
Zvolenou zeleninu pečlivě očistěte. Tento krok je velmi důležitý pro správný výsledek, takže si na něm dejte záležet.
Stejně pečlivě omyjte i veškeré pomůcky, které budete na přípravu používat – sklenice, nůž a krájecí prkénko. Průběžně si myjte i ruce.
Zeleninu nakrájejte nebo nakrouhejte. Menší kusy (jako jsou ředkvičky) můžete nechat i v celku, ale nakrájená zelenina snadněji kvasí.
Volitelně k zelenině přidejte další suroviny – ať už pro dochucení nebo snadnější kvašení. Může se jednat o česnek, křen, zázvor, jablko, bylinky a/nebo koření.
Zeleninou naplňte vhodnou nádobu. Volte skleněnou nebo keramickou (vyhněte se plastu a kovu) a přiměřeně velkou (měla by být z větší části naplněná).
Obsah sklenice zalijte solným roztokem, tak aby všechny suroviny byly ponořené a hladina sahala 1-2 cm pod okraj.
Potřebné množství soli by se mělo pohybovat ideálně někde mezi 2-3 % celkové váhy obsahu – tedy všech použitých surovin a také přidané vody. Celkovou váhu v gramech pro tyto účely vydělte číslem mezi 50 až 35. Osobně mi nejvíce chutná 2,5% salinita (dělím tedy 40).
Zeleninu v nálevu něčím zatižte, aby byla všechna ponořená. Snažte se, aby na hladině neplavaly ani malé kousky koření nebo bylinek. Ideální jsou pro tyto účely třeba malý talířek, mistička nebo sklenička, které velikostí co nejlépe odpovídají průměru sklenice.
Nádobu něčím zakryjte, aby se k obsahu nedostal případný hmyz a také minimalizoval přístup vzduchu. Třeba mikroténovým sáčkem přichyceným gumičkou, jen velmi zlehka utaženým víčkem, otočenou miskou, talířkem atd.
Kvasnou nádobu postavte na talířek nebo do misky, aby se zachytil případný unikající lák. Během kvašení bude obsah pracovat – budou se tvořit bublinky, pěna na povrchu, zelenina se bude ve vzdouvat a může vytlačit část nálevu mimo nádobu.
Zeleninu připravenou ke kvašení uložte mimo dosah slunce, do místa s teplotou okolo 20 °C. Čím bude teplota vyšší, tím bude kvašení probíhat bouřlivěji a rychleji, ale také s méně příjemnou chutí. Při nižších teplotách dosáhnete příjemnější a jemnější chuti, ale celý proces zabere více času.
Kvašení většinou trvá 3-5 dní, u některých druhů zeleniny a nižší okolní teploty i déle. První známky kvasného procesu (bublinky na povrchu surovin) většinou zpozorujete už po prvních 12 hodinách. Postupně se nálev bělavě zakalí a na povrchu se začne tvořit pěna. To je naprosto v pořádku a je to součástí kvasného procesu.
Během kvašení se nebojte zakrytí sklenice i zatížení zeleniny odstranit a po omytí opět vrátit zpět. Při tom si přivoňte a také ochutnejte. Až se tvorba bublinek zklidní a téměř vymizí, obsah sklenice bude vonět a chutnat příjemně kysele, máte hotovo.
Zfermentovanou zeleninu již můžete pevně uzavřít a uložit do lednice, kde vydrží několik týdnů až měsíců. V chladu se kvasný proces výrazně zpomalí, ale ne zcela zastaví. Proto se bude chuť kvašené zeleniny více prohlubovat a kyselost bude výraznější.
Kvašenou zeleninu používejte ideálně bez tepelné úpravy (ta zničí velkou část prospěšných látek), například jako doplněk tučnějších jídel, protože pomáhá s jejich trávením. Ze začátku, než si zvyknete, přidávejte k jídlu jen pár lžiček.