Jednou z důležitých a při vaření často používaných surovin je tuk, v jeho různých podobách. Přemýšleli jste někdy, proč je v receptu uveden ten a ne jiný, a v jiném zase úplně odlišný? Velkou úlohu v tom hrají 3 vlastnosti:
Téměř v každém receptu (někdy i v těch na dezerty) najdete úplně na konci seznamu ingrediencí letmo zmíněnou jednu surovinu. Je to taková Popelka – není u ní většinou nijak blíže specifikované množství ani druh. Tak nějak se předpokládá, že zkrátka víte, co a jak. Jenže právě tahle “drobnost” často udělá z dobrého jídla skvělé, nebo naopak naprosto nepoživatelné. S-Ů-L.
My dva s lilkem jsme neměli úplně nejlepší začátek 😁 Vážně mě tehdy zklamal. Tolik jsem mu věřila a on moje očekávání vůbec nesplnil. Jeho divná houbovitá konzistence, která dlouho odolávala tepelné úpravě, a tendence nasát všechen tuk, se kterým přišel do kontaktu, se mi vůbec, ale vůbec nelíbily. Jenže dnes už vím, že jsem na něj šla zkrátka špatně. Nějak jsme se přitom prvotním seznámení prostě nepochopili a až později našli společnou řeč.
Některé druhy čerstvé zeleniny seženete v obchodech jen pár týdnů v roce. Patří sem třeba hrášek, medvědí česnek, rebarbora.. A pak také chřest. Jeho sezóna je velmi krátká. V našem podnebném pásu začíná na přelomu dubna a května a oficiálně končí 24.6. na svátek sv. Jana Křtitele. V Německu se s oblibou používá rčení “Kirschen rot, Spargel tot” – tedy “jakmile červenají třešně, je po chřestu” 🍒⛔🌱
Na tohoto malého pomocníka nenechám dopustit. Mám ho doma dokonce dvakrát (jeden jsem původně používala čistě na mletí kávy, druhý spíše na koření a semínka). Třetí jsem si pořídila na chalupu. V jeho malém těle se totiž skrývá neskutečná síla, která bez problému rozdrtí nejen kávu, ale i koření jako
