Jestli má nějaká surovina při vaření polévek své výsostní místo, je to vývar, zlatý poklad kuchyně. Je to s ním ale jako se svíčkovou – neexistuje jen jediný správný postup. Každý kuchař má své vlastní „zaručené fígly“ na jeho přípravu. Cíl je ale vždy stejný – získat voňavou tekutinu s příjemnou vůní a silnou chutí, která polévkám či omáčkám dodá to „něco navíc“.
Hlíva ústřičná, původně pocházející z Číny, patří mezi nejoblíbenější druhy hub na světě. Její název vychází z tvaru klobouku, který připomíná ústřici. Má bílošedou až šedou barvu, jemně masitou chuť a příjemnou houbovou vůni. Jedná se o dřevokaznou houbu, která parazituje na listnatých stromech. V přírodě roste zejména od léta do zimy, doma ji ve vhodných podmínkách můžete pěstovat po celý rok.
Smetana. Lahodná krémová pochoutka, která má dlouhou historii a široké uplatnění v národních kuchyních po celém světě. Do jídel přidává bohatou chuť, hebkost a krémovou texturu. Najde uplatnění v mnoha teplých i studených pokrmech, od dezertů přes dipy až po různé polévky a omáčky. Od té doby, co jsem vrátila mléčné výrobky do svého jídelníčku, mi smetana nesmí v lednici chybět 👌🥛
Dužinu papriky tvoří z 93 % voda. Proto se tento druh zeleniny skvěle hodí do redukční diety. Ani ti, kteří si striktně hlídají sacharidy, se jí nemusí v jídelníčku vyhýbat. Se 4 g využitelných sacharidů na 100 g patří mezi nízkosacharidové potraviny (papriky bílé a zelené obsahují sacharidů ještě o polovinu méně).
Grilování není jen o ohni a kusu masa. Je to o technice, trpělivosti a respektu k surovinám. Pokud chcete, aby vás hosté chválili až do nebes a vy jste přitom nestrávili celý večer v kouři a stresu, držte se těchto osvědčených pravidel.
Jednou z důležitých a při vaření často používaných surovin je tuk, v jeho různých podobách. Přemýšleli jste někdy, proč je v receptu uveden ten a ne jiný, a v jiném zase úplně odlišný? Velkou úlohu v tom hrají 3 vlastnosti:
Kvašení nebo také fermentace – malý zázrak, díky kterému můžete mít doma superpotraviny, plné vitamínů a probiotik. Možná jste se ho doteď tak trošku báli, ale už nemusíte. Je to totiž mnohem snazší, než se na první pohled může zdát 💕
Rozhodli jste se ke změně stravování a při každé návštěvě obchodu vám jde hlava kolem, jak studujete etikety na potravinách? Úplně přesně netušíte, které informace tam najdete a které z nich jsou pro vás důležité? Jestli jste se v tomhle jen trošku našli, tak po následujících řádcích už se vám to nestane. Už budete přesně vědět.
Možná si teď říkáte, že jsem se asi zbláznila 😀. Že nakoupit mleté maso je úkol hodný malého dítěte. Prostě vezmete v obchodě balíček s rozemletým masem, ať už hovězím, vepřovým, jejich kombinací, drůbežím či jehněčím, nebo požádáte obsluhu v řeznictví o odvážení odpovídajícího množství z nabídky z pultu. Hotovo! Možná ano, ale dost možná ne. Koupili jste opravdu mleté maso? Nebo masný polotovar?
Téměř v každém receptu (někdy i v těch na dezerty) najdete úplně na konci seznamu ingrediencí letmo zmíněnou jednu surovinu. Je to taková Popelka – není u ní většinou nijak blíže specifikované množství ani druh. Tak nějak se předpokládá, že zkrátka víte, co a jak. Jenže právě tahle “drobnost” často udělá z dobrého jídla skvělé, nebo naopak naprosto nepoživatelné. S-Ů-L.
Když půjdete koupit zelí, vrátíte se domů buď s hlávkou čerstvého zelí (a připravíte si některý z receptů ze stránek), se zelím sterilovaným ve sladkokyselém nálevu a nebo v obchodě sáhnete po typické české superpotravině, kysaném zelí. Je přece tak zdravé, má vysoký obsah vitamínu C, K a probiotických látek! Je to ale opravdu tak?
Nedávno jsem se na Instagramu svých sledujících v anketě zeptala, co si představí pod pojmem “čerstvé hovězí maso”. Většina odpověděla, že kvalitu a křehké, šťavnaté maso za vyšší cenu. Pokud byste volili stejně, čtěte dál. Tenhle článek je přesně pro vás. Protože správná odpověď je “tuhá podešev” 🥾
