Jestli má nějaká surovina při vaření polévek své výsostní místo, je to vývar, zlatý poklad kuchyně. Je to s ním ale jako se svíčkovou – neexistuje jen jediný správný postup. Každý kuchař má své vlastní „zaručené fígly“ na jeho přípravu. Cíl je ale vždy stejný – získat voňavou tekutinu s příjemnou vůní a silnou chutí, která polévkám či omáčkám dodá to „něco navíc“.
Hlíva ústřičná, původně pocházející z Číny, patří mezi nejoblíbenější druhy hub na světě. Její název vychází z tvaru klobouku, který připomíná ústřici. Má bílošedou až šedou barvu, jemně masitou chuť a příjemnou houbovou vůni. Jedná se o dřevokaznou houbu, která parazituje na listnatých stromech. V přírodě roste zejména od léta do zimy, doma ji ve vhodných podmínkách můžete pěstovat po celý rok.
Minule jsme si řekli pár zajímavostí o paprikách. Tak se pojďme podívat “na semínka” i rajčatům 🍅. Věděli jste, že…
Dužinu papriky tvoří z 93 % voda. Proto se tento druh zeleniny skvěle hodí do redukční diety. Ani ti, kteří si striktně hlídají sacharidy, se jí nemusí v jídelníčku vyhýbat. Se 4 g využitelných sacharidů na 100 g patří mezi nízkosacharidové potraviny (papriky bílé a zelené obsahují sacharidů ještě o polovinu méně).
Stalo se vám někdy, že byl květák výrazně hořký? A víte proč? Příčin může být více.
Věděli jste, že cukety 🥒 můžou být i nebezpečné? O některých rostlinách je známo, že jsou jedovaté. Méně se už ale ví, že některé jedovaté látky jsou produkovány i rostlinami, které běžně používáme jako potraviny. Příkladem může být solanin v bramborách, alkaloidy v máku nebo amygdalin v mandlích. Toxické látky
Jestli se nějaká surovina v receptech opakuje celkem často, je to právě cibule. Určitě vás už někdy její krájení dohnalo k hromadě slz. Proč se to děje?
Jednou z důležitých a při vaření často používaných surovin je tuk, v jeho různých podobách. Přemýšleli jste někdy, proč je v receptu uveden ten a ne jiný, a v jiném zase úplně odlišný? Velkou úlohu v tom hrají 3 vlastnosti:
Kvašení nebo také fermentace – malý zázrak, díky kterému můžete mít doma superpotraviny, plné vitamínů a probiotik. Možná jste se ho doteď tak trošku báli, ale už nemusíte. Je to totiž mnohem snazší, než se na první pohled může zdát 💕
Rozhodli jste se ke změně stravování a při každé návštěvě obchodu vám jde hlava kolem, jak studujete etikety na potravinách? Úplně přesně netušíte, které informace tam najdete a které z nich jsou pro vás důležité? Jestli jste se v tomhle jen trošku našli, tak po následujících řádcích už se vám to nestane. Už budete přesně vědět.
Když půjdete koupit zelí, vrátíte se domů buď s hlávkou čerstvého zelí (a připravíte si některý z receptů ze stránek), se zelím sterilovaným ve sladkokyselém nálevu a nebo v obchodě sáhnete po typické české superpotravině, kysaném zelí. Je přece tak zdravé, má vysoký obsah vitamínu C, K a probiotických látek! Je to ale opravdu tak?
Používáte někdy při přípravě jídel blanšírování? Já se téhle tradiční kuchařské technice dlouho vyhýbala. Připadala mi naprosto zbytečná. Na co tolik spotřebované vody! Nejdřív jí rozehřát velký hrnec a pak další spousta na rychlé zchlazení 👎 Až jednou zvítězila zvědavost. Zkusila jsem to… A byla naprosto nadšená! 😍 Třeba dnešním kuchařským tipem přesvědčím i vás, nebo vám alespoň ujasním některé kroky, tak aby se vám blanšírování vždy povedlo.
