Když se rozhodnete změnit jídelníček a začít se stravovat například bezlepkově, Low carb či paleo, určitě vás hned na začátku napadne pár otázek. Jasně, první asi bude “Co budu vůbec jíst?” To ale teď úplně nemyslím. Po téhle otázce určitě přijde na řadu téma zahušťování. A to zejména omáček a polévek, které jsou v české kuchyni tak oblíbené a tradičně se při jejich přípravě sahá po mouce. Pokud se jí ale vyhýbáte, vzniká problém. Anebo ne?
Jestli má nějaká surovina při vaření polévek své výsostní místo, je to vývar, zlatý poklad kuchyně. Je to s ním ale jako se svíčkovou – neexistuje jen jediný správný postup. Každý kuchař má své vlastní „zaručené fígly“ na jeho přípravu. Cíl je ale vždy stejný – získat voňavou tekutinu s příjemnou vůní a silnou chutí, která polévkám či omáčkám dodá to „něco navíc“.
S příchodem chladnější části roku se výrazně změní i nabídka místního ovoce a hvězdami se po všech těch jahodách, malinách, rybízu a broskvích stávají hlavně jablka a hrušky. Třeba jich máte bohatou vlastní úrodu, od někoho jste dostali či koupili větší množství a hledáte inspiraci, jak je zpracovat. Tak pak tu pro vás pár nápadů mám! 😋👌
Lednice se dělí na různé teplotní zóny, které vyhovují určitým druhům potravin. Teplota vzduchu stoupá odspoda nahoru. Největší chlad se tedy drží vespod nebo v zadní části lednice a nejtepleji je na horní polici a ve dveřích. Každý stupeň se počítá – správné rozmístění surovin může výrazně prodloužit dobu, po kterou zůstanou v ideální kondici.
Jestli se nějaká surovina v receptech opakuje celkem často, je to právě cibule. Určitě vás už někdy její krájení dohnalo k hromadě slz. Proč se to děje?
Jednou z důležitých a při vaření často používaných surovin je tuk, v jeho různých podobách. Přemýšleli jste někdy, proč je v receptu uveden ten a ne jiný, a v jiném zase úplně odlišný? Velkou úlohu v tom hrají 3 vlastnosti:
Kvašení nebo také fermentace – malý zázrak, díky kterému můžete mít doma superpotraviny, plné vitamínů a probiotik. Možná jste se ho doteď tak trošku báli, ale už nemusíte. Je to totiž mnohem snazší, než se na první pohled může zdát 💕
Téměř v každém receptu (někdy i v těch na dezerty) najdete úplně na konci seznamu ingrediencí letmo zmíněnou jednu surovinu. Je to taková Popelka – není u ní většinou nijak blíže specifikované množství ani druh. Tak nějak se předpokládá, že zkrátka víte, co a jak. Jenže právě tahle “drobnost” často udělá z dobrého jídla skvělé, nebo naopak naprosto nepoživatelné. S-Ů-L.
Když půjdete koupit zelí, vrátíte se domů buď s hlávkou čerstvého zelí (a připravíte si některý z receptů ze stránek), se zelím sterilovaným ve sladkokyselém nálevu a nebo v obchodě sáhnete po typické české superpotravině, kysaném zelí. Je přece tak zdravé, má vysoký obsah vitamínu C, K a probiotických látek! Je to ale opravdu tak?
Já vím, že přijít do obchodu a sáhnout po úhledných balíčkách s naporcovanými částmi kuřete je zkrátka pohodlné. A také rychlejší. Jenže nás to stojí zbytečně peníze navíc. Záleží na konkrétním obchodě a cenách, ale na 3-4 doma naporcovaných kuřatech získáte 1 zdarma. Plus suroviny navíc, na přípravu skvělého domácího vývaru. A to už se vyplatí, co říkáte? 🙂
Používáte někdy při přípravě jídel blanšírování? Já se téhle tradiční kuchařské technice dlouho vyhýbala. Připadala mi naprosto zbytečná. Na co tolik spotřebované vody! Nejdřív jí rozehřát velký hrnec a pak další spousta na rychlé zchlazení 👎 Až jednou zvítězila zvědavost. Zkusila jsem to… A byla naprosto nadšená! 😍 Třeba dnešním kuchařským tipem přesvědčím i vás, nebo vám alespoň ujasním některé kroky, tak aby se vám blanšírování vždy povedlo.
Mandlovou mouku používám při vaření už několik let, od samotného začátku mé změny stravování. Proto ji najdete uvedenou v mnoha mých receptech. Ale nedávno jsem začala přidávat k názvu téhle suroviny ještě jedno slovo. Hodně důležité slovo. Slovo, které může vše změnit. Jaké?
