Hořký květák
Stalo se vám někdy, že byl květák výrazně hořký? A víte proč? Příčin může být více.
Stalo se vám někdy, že byl květák výrazně hořký? A víte proč? Příčin může být více.
Věděli jste, že cukety 🥒 můžou být i nebezpečné? O některých rostlinách je známo, že jsou jedovaté. Méně se už ale ví, že některé jedovaté látky jsou produkovány i rostlinami, které běžně používáme jako potraviny. Příkladem může být solanin v bramborách, alkaloidy v máku nebo amygdalin v mandlích. Toxické látky
Jestli se nějaká surovina v receptech opakuje celkem často, je to právě cibule. Určitě vás už někdy její krájení dohnalo k hromadě slz. Proč se to děje?
Kvašení nebo také fermentace – malý zázrak, díky kterému můžete mít doma superpotraviny, plné vitamínů a probiotik. Možná jste se ho doteď tak trošku báli, ale už nemusíte. Je to totiž mnohem snazší, než se na první pohled může zdát 💕
Rozhodli jste se ke změně stravování a při každé návštěvě obchodu vám jde hlava kolem, jak studujete etikety na potravinách? Úplně přesně netušíte, které informace tam najdete a které z nich jsou pro vás důležité? Jestli jste se v tomhle jen trošku našli, tak po následujících řádcích už se vám to nestane. Už budete přesně vědět.
Téměř v každém receptu (někdy i v těch na dezerty) najdete úplně na konci seznamu ingrediencí letmo zmíněnou jednu surovinu. Je to taková Popelka – není u ní většinou nijak blíže specifikované množství ani druh. Tak nějak se předpokládá, že zkrátka víte, co a jak. Jenže právě tahle “drobnost” často udělá z dobrého jídla skvělé, nebo naopak naprosto nepoživatelné. S-Ů-L.
Když půjdete koupit zelí, vrátíte se domů buď s hlávkou čerstvého zelí (a připravíte si některý z receptů ze stránek), se zelím sterilovaným ve sladkokyselém nálevu a nebo v obchodě sáhnete po typické české superpotravině, kysaném zelí. Je přece tak zdravé, má vysoký obsah vitamínu C, K a probiotických látek! Je to ale opravdu tak?
Používáte někdy při přípravě jídel blanšírování? Já se téhle tradiční kuchařské technice dlouho vyhýbala. Připadala mi naprosto zbytečná. Na co tolik spotřebované vody! Nejdřív jí rozehřát velký hrnec a pak další spousta na rychlé zchlazení 👎 Až jednou zvítězila zvědavost. Zkusila jsem to… A byla naprosto nadšená! 😍 Třeba dnešním kuchařským tipem přesvědčím i vás, nebo vám alespoň ujasním některé kroky, tak aby se vám blanšírování vždy povedlo.
Mandlovou mouku používám při vaření už několik let, od samotného začátku mé změny stravování. Proto ji najdete uvedenou v mnoha mých receptech. Ale nedávno jsem začala přidávat k názvu téhle suroviny ještě jedno slovo. Hodně důležité slovo. Slovo, které může vše změnit. Jaké?
My dva s lilkem jsme neměli úplně nejlepší začátek 😁 Vážně mě tehdy zklamal. Tolik jsem mu věřila a on moje očekávání vůbec nesplnil. Jeho divná houbovitá konzistence, která dlouho odolávala tepelné úpravě, a tendence nasát všechen tuk, se kterým přišel do kontaktu, se mi vůbec, ale vůbec nelíbily. Jenže dnes už vím, že jsem na něj šla zkrátka špatně. Nějak jsme se přitom prvotním seznámení prostě nepochopili a až později našli společnou řeč.
Některé druhy čerstvé zeleniny seženete v obchodech jen pár týdnů v roce. Patří sem třeba hrášek, medvědí česnek, rebarbora.. A pak také chřest. Jeho sezóna je velmi krátká. V našem podnebném pásu začíná na přelomu dubna a května a oficiálně končí 24.6. na svátek sv. Jana Křtitele. V Německu se s oblibou používá rčení “Kirschen rot, Spargel tot” – tedy “jakmile červenají třešně, je po chřestu” 🍒⛔🌱
Určitě jste narazili na spoustu receptů, kde se místo klasických špaget nebo nudlí používají různé druhy zeleniny nakrájené na tenké nudličky. Nejčastěji tak bývá připravována cuketa na tzv. cudle (CUketové nuDLE). Pár jich najdete i u mě na stránkách, třeba tyhle rychlé cuketové špagety s tuňákem, pikantní žluté kuřecí curry