TAKŽE JÁ JSEM LUCIE
V kuchyni, jak jinak
Jak to bylo ve zkratce?
Vaření jídla mě provází od dětství, bavilo mě už jako malou holku. Mé počátky ale nebyly o vaření zdravého jídla. Naopak. Ke kvalitní stravě jsem se musela prokousat hodně špatným jídlem. Následné zdravotní potíže a nadváha mě donutily podívat se na potraviny z nového úhlu. Začala jsem se v oblasti stravování vzdělávat. Zjišťovat, jaký dopad na mé tělo mají jednotlivé suroviny, objevila jsem nový svět vaření. Váha začala po mnoha neúspěšných pokusech výrazně klesat, zdravotní potíže zmizely. Dnes vím, že strava bez lepku, Paleo nebo Primal je pro mě správnou cestou. Není podstatné jakou “nálepku” stravování dáte. Není to dieta, ale důležitá pravidla a doporučení. Podstatné je, jak na mé tělo jídlo působí, jestli mi energii a zdraví dává, nebo bere.
A teď delší verze
Jako malá jsem trávila hodně času s tátou v kuchyni. U nás doma totiž vařil „pan kuchař“. Ne, že by to máma neuměla, ale pro tátu bylo vaření vášní, která byla na výsledku znát. Díky jeho „škole“ jsem se naučila vařit jako muž – nebojím se používat nové a dosud pro mě neznámé ingredience, v na první pohled nezvyklých kombinacích, nevařím podle receptů a ráda ve svých jídlech používám různá koření a čerstvé bylinky.
Přišla puberta, večírky. Jenže u mě byly jiné. Byly hlavně o jídle! Koupili jsme celé kuře a já všem uvařila „kuřecí čínu“. Plnou sojovky a worchesteru od Vitany, ale tehdy to nikomu nevadilo.
Vášeň pro jídlo
Moje vášeň pro jídlo se lety jen stupňovala, až jsem, jako většina lidí, sklouzla k velkému nešvaru. Používání kupovaných marinád, kořenících směsí a další instantních „zázraků“ plných chemie, které jsem kuchařským umem upgradovala na vyšší úroveň. Neřešila jsem původ a kvalitu potravin. Slepě jsem důvěřovala výrobcům.
Dostavily se následky
Roky ubíhaly, slavila jsem narozeniny se stále vyšším číslem a ručička na váze se více vykláněla doprava. Snažila jsem se s tím bojovat. S věkem to tedy nehnulo 😀 , ale váhu se mi podařilo občas „přemluvit“.
Bohužel s dočasným výsledkem – co jsem shodila, jsem brzy zase nabrala, plus pár kilo navíc. Takhle to šlo dál a dál, až jsem se dopracovala do stavu, kdy se na váze ukázalo číslo s jedničkou na začátku. V ten moment jsem to vnitřně vzdala. Kdo si podobnou situací prošel, pochopí. K tomu všemu jsem celou dobu trpěla zdravotním problémy, jako jsou potravinové a pylové alergie, natékání nohou či zažívací obtíže, které už jsem brala jako daň věku.
Vystřízlivění
Pak přišel bod zlomu. Dcera se připravovala na maturitní ples. Jako každá maturantka chtěla, aby jí to ve večerních šatech slušelo co nejvíc, proto chtěla shodit pár kilo (dvě tři, žádné desítky, jak jsem to tehdy potřebovala já). Protože jsem se o „hubnutí“ a související trendy dlouho nezajímala, sedla jsem k internetu a pátrala „jak zázračně shodit pár kilo“. Co jsem objevila, mě úplně pohltilo. Přes různé odkazy a články jsem se dopracovala k webu Fitplan.cz, Grasa.cz, blogu na Paleo-doupe.cz a videím od Petra Máry.
Všechno mi to do sebe začalo zapadat! To, že jsme si příliš zvykli slepě důvěřovat výrobcům potravin a většina z nás nezkoumá složení nebo původ toho, co si dává na talíř. Že moje tělo má možná víc rozumu než já, když se mu „nechce“ do stravy plné sacharidů a lepku, po které se cítím unavená a nateklá, i když výživoví poradci tvrdí něco jiného. Že strava má vliv i na oblasti zdraví a kvality života, které bychom si přímo s jídlem nespojovali.
Šla jsem do toho
A hezky po hlavě. Nejdřív bylo ukazatelem úspěchu klesající číslo na váze. Postupně jsem ho přestala tolik vnímat a soustředila se na další přínosy – nesrovnatelně kvalitnější spánek, konstantní energii po celý den, výrazné omezení projevů alergií (na jarní pyl, jablka a ořechy), vymizení některých kožních projevů. Postupně jsem si uvědomovala, že jsem od změny stravy nebyla nemocná. Přestala jsem po několika desítkách let a mnoha neúspěšných pokusech kouřit. Lidi se mě začali ptát, jestli nepoužívám novou kosmetiku, nebo jestli nemám nového chlapa 😀
Nepřišlo to hned
Ale nechci vám lhát. Všechno nebylo hned jednoduché a „zalité sluncem“. Chvíli to trvalo, než jsem se prokousala informacemi, přečetla několik publikací, nastudovala mnoho českých i zahraničních blogů, vědomosti „protřepala“ a zpracovala v hlavě.
Prvotní zděšení „Co já vlastně vůbec můžu jíst?! Vždyť jste mi skoro všechno zakázali!“ vystřídalo nadšení pro mnoho objevených nových surovin, okolo kterých jsem dříve bez povšimnutí v obchodech procházela, v kuchyni jsem začala používat nové postupy, které mi vaření ohromně zjednodušovaly a pomohly vytvořit „nebe na talíři“. Byla jsem z nové stravy nadšená, i když se jídla skládala z omezeného výběru surovin.
Vyzkoušejte, za to nic nedáte
Ať už jíte paleo, Primal, Whole30, nízkosacharidově, bezlepkově či jen přemýšlíte nad změnou stravy, zkuste si uvařit pár jídel se mnou a vychutnat jejich skvělou chuť. Ukážu vám, jak se dají vykouzlit pestrá a chutná jídla, aniž byste museli použít mouku, cukr a různá ochucovadla. Necháme vyniknout přirozené chuti kvalitních a čerstvých surovin. Pojďte do toho se mnou a dobrou chuť.