Postup

Ředkvičky zbavte listů a kořínků. Pečlivě je omyjte a podle volby i nakrájejte.

Oloupaný česnek nakrájejte na tenké plátky nebo nahrubo rozdrťte.

Ředkvičky a česnek nasypte do pečlivě vymyté sklenice a zalijte vodou (tu si odměřte nebo zvažte). Ředkvičky by měly být zcela ponořené a hladina nálevu sahat pár centimetrů pod okraj nádoby.

Přidejte sůl v množství 1-3 g na 100 g celkového obsahu (zeleniny i vody). Takže například pro 300 g ředkviček zalitých 300 ml vody to vychází na 6-18 gramů soli. Napoprvé doporučuji zvolit „zlatou střední cestu“, takže 12 g soli na 600 g celého obsahu. Při další fermentaci můžete poměr případně upravit podle chuti (více v TIPECH). Sůl dobře rozpusťte.

Ředkvičky v nálevu něčím zatižte, aby byly kompletně ponořené (včetně česneku, ani k němu by neměl mít přístup vzduch a tím i nežádoucí bakterie) - třeba dokonale omytou skleničkou, která se vejde do hrdla sklenice, nebo malým talířkem.

Nechte kvasit v pokojové teplotě cca 18-22 °C přibližně 3-5 dnů. Přesná doba se bude lišit podle okolní teploty (čím teplejší, tím zelenina rychleji kvasí, nicméně při nižších teplotách je výsledek chuťově lepší).

Ředkvičky průběžně kontrolujte a ochutnávejte. Až se přestanou tvořit bublinky, lák se po předchozím zakalení začne projasňovat a zrůžoví a ředkvičky budou chutnat tak, jak máte rádi, je hotovo.

Sklenici zavřete a uložte do lednice. Odtud můžete průběžně ujídat.

Kvašené ředkvičky uložené v chladu vydrží i několik týdnů až měsíců.

Podávejte je jako svěží doplněk ke všemu tučnému - nejenže vyváží chuť, ale také se vám bude lépe trávit.

TIPY

Pro rychlejší kvašení a také více výraznou chuť lze k ředkvičkám přidat trošku nakrájeného oloupaného jablka. Procesu kvašení napomáhá i čerstvý zázvor či čerstvý křen. Pro osvěžení můžete přidat i nakrájenou jarní cibulku. Ti, kteří milují pikantní chuť, můžou přidat i kousky čerstvé chilli papričky zbavené semínek.

Výslednou barevnost lze změnit přidáním špetky kurkumy, nebo naopak podpořit plátky oloupané čerstvé řepy.

Pro nejlepší výsledek vodu na nálev převařte a sůl použijte himálajskou nebo mořskou a naopak se snažte vyhnout soli jodizované.

Každá sůl má trošku jinou sílu, velmi záleží i na vaší osobní chuti. Proto si se solí při kvašení trošku hrajte. Nicméně čím více jí bude, tím bude zelenina křupavější a s intenzivnější chutí. Příliš mnoho soli ale může zeleninu chuťově znehodnotit a také zabrzdit samotné kvašení. S menším množstvím soli dosáhnete rychlejšího kvašení, ale také méně příjemné chuti a kratší doby trvanlivosti. Přiměřené množství soli chrání před vznikem nežádoucích bakterií a naopak nebrání množení těch "dobrých" (mléčného kvašení). Až budete po pár hodinách poprvé kvašenou zeleninu ochutnávat, můžete sůl případně přidat. Jen pamatujte na význam soli uvedený výše. Takže ne málo, ale ani moc.

Přidání čisté vody může být řešením, pokud vám nálev připadá až moc slaný. Nicméně jeho chuť se po fermentaci změní - slanost se zjemní a naopak se přidá příjemná nakyslá chuť.

Sůl lze nahradit umeoctem (na celkových 600 g zeleniny včetně vody použijte cca 50 ml umeocta).

Pokud se vám kvašené ředkvičky povedly a jste s jejich chutí spokojení, jejich lák můžete použít na startování fermentace u nové dávky.

Během celé přípravy a také při ochutnávání dbejte důrazně na dodržování hygieny. Myjte si průběžně ruce i použité pomůcky. Cílem fermentace je podpořit množení žádoucích bakterií, ale zároveň zabránit v šíření těch nežádoucích. Proto je potřeba udržovat prostředí co nejvíce čisté, přidat odpovídající množství soli a zabránit přístupu vzduchu k surovinám během fermentace. Ze stejného důvodu nepoužívejte zeleninu, která už není úplně nejčerstvější.