HOŘKÁ CUKETA? POZOR NA NI!

Věděli jste, že cukety 🥒 můžou být i nebezpečné?

O některých rostlinách je známo, že jsou jedovaté. Méně se už ale ví, že některé jedovaté látky jsou produkovány i rostlinami, které běžně používáme jako potraviny. Příkladem může být solanin v bramborách, alkaloidy v máku nebo amygdalin v mandlích.

Toxické látky však produkují i nevinně vypadající plodiny, například z čeledi tykvovitých, kam patří i okurky, dýně, melouny a právě cukety. Tyto rostliny mohou obsahovat toxické steroidy se souhrnným názvem kukurbitaciny. Ty slouží rostlinám jako ochrana před býložravci – jsou jednak výrazně hořké a také způsobují průjmy či zvracení. Tyto toxiny se koncentrují převážně v okolí stopek.

Během dlouhého období šlechtění se ale zemědělcům podařilo snížit hladiny většiny těchto toxických látek natolik, že běžně nepředstavují žádné vážnější nebezpečí. Čas od času však ale dojde nešťastnou kombinací mnoha faktorů (zvolená odrůda či samovolné křížení, sucho, horko, škůdci aj.) ke zvýšení koncentrace toxinů nad bezpečnou hranici a pak může dojít i k otravám provázenými výraznou nevolností.

Myslete na to, až budete pěstovat cuketu na zahrádce. Ať má dostatek vláhy, kvalitní půdu a chraňte ji před škůdci. Pokud by snad výsledek vašeho pěstitelského umu či dárek od sousedů chutnal výrazně hořce, rozhodně takovou cuketu nejezte. A to ani uvařenou. Jedovatý toxin totiž tepelnou úpravou nezničíte.

Dobré vědět, že? Ale není potřeba se nějak extra bát. Stává se to opravdu jen občas. Navíc stačí jen ochutnat a máte jasno 🙂